Smutek bolí a smíření se ztrátou partnera bývá těžké. Příběhy žen, které to prožily, mohou toto období pomoci překonat.
Nikdy jsem se nikomu se svým příběhem nesvěřil, tohle je poprvé. Není se čím chlubit. Vzali jsme se s Barborou ještě na vysoké škole a listopad 1989 nás zastihl v jedné projekční kanceláři. V revolučním zápalu jsme založili stavební společnost a život se proměnil v jeden velký zmatek.
Číst víceŽili jsme s manželem krásných 14 let v New York City, měli jsme krásné manželství i život jako ze staré školy. Manžel mě miloval a já jeho, měli jsme děti. Před pár lety dostal rakovinu. Poslední rok jsem s ním byla jen doma a po nemocnicích.
Číst víceZe situace, kdy ovdovíte, jsou dvě cesty. Volba první znamená vše ukončit. Při zvolení druhé si člověk uvědomí, že život dostal proto, aby ho žil. Já jsem po dvou úmorných letech péče o manžela s rakovinou kostí šla tou druhou cestou.
Číst víceOvdověla jsem dvakrát. První muž byla láska z plesu a měli jsme se rádi třicet let. Pak nešťastně zahynul v autě. Byl vědecký pracovník – máme spolu syna, který mně pomáhal a pomáhá. Druhý muž byl Němec z Hamburku. Naše velká láska trvala dvacet let. Byl starší o 12 let, před několika lety zemřel na chřipku.
Číst víceMůj milovaný manžel a otec mých tří dětí zemřel po dvouletém boji s rakovinou v 56 letech :-( Měl určitě potíže vždy po jídle, ale obvodní lékařka mu stále předepisovala Helicid, který mu vůbec nepomáhal, na potřebné vyšetření - endoskopii - ho poslala až po našem naléhání. Bohužel v té době měl nejen nádor v jícnu, ale i metastáze v játrech, na operaci bylo pozdě.
Číst víceS manželem jsme se seznámili při studiu na gymnáziu. Na vysokých školách se naše cesty rozešly, ale pak jsme se náhodou potkali na jedné společenské události a zjistili jsme, že k sobě patříme. Život nám připravil různé zkoušky, ale ta největší pro mě byla, když jsem se stala vdovou.
Číst více